I oni byli jako my

     Zkuste se někdy zastavit v kolotoči dnešního uspěchaného života. Až půjdete někdy kolem staříčka či stařenky, zkuste zpomalit a podívat se do jejich tváře. Do KRÁSNÉ tváře plné vrásek. Zkuste se letmo podívat jednou a ještě podruhé pozorněji. Kdo se bude DOBŘE dívat, uvidí v jejich vrásčitých tvářích všechno. V těch vráskách je zapsán celý jejich život, všechny krásné i hořké chvíle. Všechny jejich radosti i starosti se obtiskly do těch drobných i hlubších vrásek. Uvidíte tam všechny úžasné chvíle, které strávili před mnoha a mnoha lety se svými malými dětmi na pískovišti, na výletech, uvidíte tam, jak jim foukali jejich drobné bolístky, když spadli a rozbili si kolena. Uvidíte tam pýchu, kterou cítili, když jejich děti maturovali a promovali. Uvidíte tam radost z prvního vnoučete. Uvidíte tam ale třeba i zklamání, kdy marně čekali na děti a vnoučata během návštěvních hodin v domovech důchodců či léčebnách.

      I oni svého času byli mladí, krásní, rychlí a úspěšní, jako stovky těch lidí, které dnes a denně potkáváme kolem sebe. Kdo se dobře podívá do vrásčité tváře, hodně o životě pochopí. Najednou ty starší, pomalejší, zapomětlivé stařečky a stařenky uvidíte úplně jinak. A hlavně si jich všimnete, chodí kolem nás, ale my je nějak v tom uspěchaném životě nevidíme či přehlížíme. Dívejte se jim do tváří, protože...

....I oni svého času byli jako my, i my jednou budeme jako oni....