Malý hajzlík

    Žila byla jedna malá holčička, bylo jí kolem 2 let a šla jednoho dne s maminkou ve městě po chodníku. Nevšimla si ale, že jí v cestě stojí sloup osvětlení a narazila do něj. V té chvíli pronesla vážnou větu směrem k mamince - "ty jsi ale hajzlík, ty jsi mi neřekla, že je tam sloup".

      Maminka tuto vtipnou příhodu ráda vyprávěla a hlavně osudnou větu ráda přidávala k dobrému na setkáních s rodinou a známými a všichni se jí smáli.

      Holčička dospěla a nad příhodou vždy jen mávla rukou s tím, že byla tenkrát malé dítě, co jen opakovalo ve svém věku to, co slyšelo mnohokrát od dospělých.

      A šel čas a holčička se už jako dospělá od cizích dozvěděla, že měla starší sestřičku, která ale zemřela brzy po porodu. Sestřičku, o které jí její rodiče nikdy neřekli.

      A šel dál čas a z maminky se stala starší paní v důchodu a z holčičky paní středního věku, která často přemýšlela nad vztahem maminky a holčičky...svojí maminku měla ráda, přestože.../ale to by byl jiný příběh a na delší vyprávění/.

      Ta malá holčička má dodnes tisíc otázek, otázek bez odpovědí...třeba to, proč byla pro svojí maminku ....už jako malá, 2 letá holčička, malým hajzlíkem ...